S nakupováním nespěchám

Jsou tady zase Vánoce – a já si zas nic novýho pod stromeček nekoupím. Kupuju si věci, jen když jsou potřeba. Většinou se řídím pravidlem čím později, tím lépe. A je to fajn, moc fajn.

Elektronika, technika, …

V tomhle odvětví pravidlo funguje úplně nejlépe. Technika jde kupředu mílovými kroky a každý měsíc, o který se nákup prodlouží, může znamenat buď nižší cenu nebo novější kus. Mám už celkem starý notebook, mobil taky není zrovna nejnovější… ale pořád o upgradu nepřemýšlím. Dokud to funguje, proč to měnit :)

Jsou případy, kdy se cena zvýší – např. vlivem kurzu dolaru. Pak si budete říkat „Kdybych to koupil před 3 měsíci, měl bych to levnější!“ Musíte si ale uvědomit, že by vám o 3 měsíce dřív skončila záruka. A hlavně co se týče elektroniky stavěné ala „2 roky používání a pak se to rozbije“ – zařízení poslouží déle a novější výrobek zakoupíte také později.

Ale takhle si nikdy nic nekoupíš

To mi říkají pokaždé, jakmile někomu řeknu „Hmm, já si radši počkám.“ Ale přitom to není pravda, už jsem si koupil vše, co bylo potřeba – mám mobil, mám počítač s nezbytnými doplňky… ano, v tuhle dobu to je všechno už postarší :) Ale mám to a funguje to.

Určit si cenu a parametry

Vhodnou dobu na nákup určuju často podle parametrů výrobku a ceny, za kterou bych byl ochoten si to koupit. Ať už to je třeba kolo, mobil, počítač. V současné době by se mi hodil netbook – ale čekám, až budou netbooky mít takový výkon, jaký bych si představoval. To jsou určitě 2 fyzické jádra procesoru s frekvencí vyšší než současných 1,5 GHz, a hlavně výkonnější grafická karta. No a když netbook, který budu všude tahat, tak by taky nebyl na škodu SSD disk – takových 120 GB bude určitě stačit, ale přes 5 tisíc (jen za disk) dávat rozhodně nechci.

Z historie – nákup flash disku. V době, kdy jsem si chtěl koupit první flash disk, měli všichni kolem mě většinou 512 MB. Ale k čemu 512 MB, když se na to nevejde ani CDčko? Koupil jsem tehdy ten nejrychlejší a nejodolnější – 1GB Flash Voyager, který v té době stál 2,5 tis. Rok na to měli všichni přátelé stále jen půlgigové flešky, a když na něj chtěli dát iso obraz CDčka, nevešel se tam většinou jen o pár desítek mega, museli si tedy koupit větší. Já ten svůj mám dodnes, na CD obrazy ideální (a 700MB filmy). A o pár let později, když se objevily větší kapacity za přijatelnou cenu, bylo zas nevýhodné koupit 4GB – nevejde se na to DVD, opět jen o pár mega. Takže kdo třeba počkal a koupil 8 GB, udělal líp.

S MP3 přehrávačem to je něco podobného. Proč kupovat MP3 přehrávač, když se tam vejde jen 60 písniček? Docela málo ne… kdo počkal na vyšší kapacity, ten si koupil jeden MP3 přehrávač a má ho zřejmě dodnes. Kdo nepočkal, ten si po chvíli koupil druhej, protože na tamtom musel poslouchat stejné písničky pořád dokola :) Svou první a jedinou MP3ku používám už 8 let, vyšla mě tehdy na 5 tisíc a slouží výborně!

Překvapení a radost z technického pokroku

A co je nejlepší na tom, když nekupujete mobil každý rok? Ten technologický skok. Už se nemůžu dočkat, až budu mít mobil s dotykovým displejem, který umí všechno možné. Kdo si koupil jeden z prvních dotykáčů, ten musel trpět většinou pomalé odezvy přístroje, takže práce s ním časem přestala být příjemná a bylo potřeba zakoupit novější. Mně už tohle nehrozí, já přejdu z klasického mobilu rovnou na vyladěný chytrý telefon :P

Radost z nákupu je pak mnohem větší. Jste překvapeni, cítíte úžas. Vidíte skutečný technologický pokrok, který se při četnějších obměnách nedá tolik zaznamenat. Jste nadmíru spokojeni s tím, co jste si zakoupili, a ještě jste ušetřili. A to se vyplatí!

Doplnění 23. 11. 2011: O rok později a zas nemám co pod stromeček… a mám stejný mobil a notebook jako vloni,  a i ten letitý mp3 přehrávač používám téměř denně.